Ivan Kraus, jeden z mých oblíbených autorů, vydal v loňském roce další knihu, která tentokráte nese název Kdybys nebyla, vymyslím si tě. Jde o prózu zasazenou do padesátých let, ve které hlavní hrdina prožívá nejen první lásku, ale i nudu v prvním zaměstnání, kde ho práce příliš neuspokojuje.
Každý si jistě vzpomene na svou první, typicky platonickou lásku. Na to, jak o ní neustále přemýšlel, vymýšlel si různé fiktivní situace a rozhovory s ní, připravoval si odpovědi na mnohé otázky, které mu jeho obdivovaný objekt mohl položit. Zkoušel, jak se zbavit konkurence. A právě tohle autor dokázal velmi dobře a s nadhledem přenést na papír a výsledek předkládá čtenáři.
Toto povedené dílko jsem přečetl velmi rychle. Ačkoliv děj příliš nikam neubíhá, fascinovalo mě právě to, jak Ivan Kraus, kterému je přes 66 let, dokáže popsat mysl mladého jinocha zmítanou city.
Ale abych jenom nechválil, narazil jsem na několik věcí, které mě trochu vadily. Jednak to jsou dvě kapitoly, které s ohledem na předchozí a následující příliš nenavazují. V seznamu citovaných veršů jsou odkazovány špatné kapitoly. Další věc je oslovení „Ahoj kluku“, které je použito v jeho předchozí knize Medová léta (taktéž kouzelná kniha). Jde možná o naprostou hloupost, ale mě to nepříjemně vytrhlo ze čtení. A konečně je to závěr knihy, který nevysvětluje, jak se k němu hlavní hrdina dopracoval. Jakoby v knize některé kapitoly chyběly.
Přes tyto zmíněné nedostatky knihu rozhodně k přečtení doporučuji. Pokud budete naladěni na podobnou notu, prožijete s příběhem příjemné chvíle a leckdy i zavzpomínáte, jaké to bylo s vaší první láskou.
Hodnocení: 10 z 10
Ivan Kraus: Kdybys nebyla, vymyslím si tě. Academia, 2005, 216 stran, 155 Kč, ISBN 80–200–1379–2
