Nevím jak vy, ale já mám mám pod pojmem redaktor či novinář schovaný význam vyžírka, zloděj, prospěchář, neschopák, někdo, kdo neumí česky a hlavně někdo, kdo má na klávesnici ošoupané klávesy CTRL, C a V.

Krásným příkladem je dnešní článek na webu jakéhosi pochybného zpravodajství označujícího samo sebe za nejdůvěryhodnější (cháááá chá). Pod textem je jako autor uveden pouze jediný člověk a to Ondřej Bezr. Co vlastně tento gentleman provedl? Inu pouze to, co správný současný novinář dělat má. Vzal anotace ke knihám (že by z tiskové zprávy?), prachsprostě je překopíroval a až na výjimky je nechal tak, jak byly. Přitom nepřidal jediný svůj názor (zřejmě knihy ani nedržel v ruce nebo – ještě hůř – se mu válí někde pod stolem jakožto všimné), nenašel ani žádný názor někde jinde. K čemu taky. Navíc si nemyslím, že tentýž pán píše pro Odeon anotace (v knihách jsem to bohužel nenašel). Kvalita textů tomu neodpovídá.

Jak příklad uvádím doslovný přepis z uvedeného článku, přičemž tučně jsou vyznačené změny, které pan Bezr provedl. Původní text anotace je možné vidět např. zde.

[vynechána věta, informace z ní použil v následující] Protagonistou a vypravěčem dvanáctého románu autora kultovního Klubu rváčů je třináctiletý chlapec, který přijíždí do USA z blíže neurčené nedemokratické země v rámci výměnného studentského programu. Rodina, u níž je ubytován, je typicky středostavovská, bělošská a křesťanská [zde smazal osm slov]. Během půlročního pobytu má za úkol vytvořit vlastní exponát pro studentskou vědeckou soutěž, vyhrát její místní kolo a dostat se až do celostátního finále ve Washingtonu. Až na to, že chlapec je odmala trénován v bojových uměních, v praktikách zabíjení, chemii – a nenávisti k Americe. [vynechána krátká věta] Nebyl by to ovšem Palahniuk, aby se z toho nevyloupla černočerná komedie o terorismu a rasismu. Autor cituje Hitlera, Maa, Mussoliniho i jiné “extremistické šerify a dementní proroky”, bere si na paškál americkou konzumní společnost a paroduje levicové i pravicové názory. Také se odvážil dál než kdy předtím na půdu jazykového a stylového experimentu: román je téměř celý napsán osekaným, redukovaným jazykem primitivního vypravěče.

Co více k tomu dodat? Možná nějakou cenu za originalitu.

PS.: Omlouvám se všem těm novinářům, kteří dělají svou práci poctivě. Paušalizování v úvodu je sice prvoplánované, nikoliv však cílené na vás.

Další sdílení