Je to měsíc, co jsem na můj Twitter umístil vcelku neškodný povzdech: Být ženská, umět trochu Word a hlavně být na Twitteru = geek girl. Bože, Bože, proč si nám to žebro bral. Díky retvítům lidí, kterým se líbil, však zasáhl nervové centrum několika jedinců a jedinkyň, kteří si to přebrali jinak, než byl původní záměr. A nakonec se dostal i do plytkého novinového článku kdysi uznávaných novin. Následující text je určen těm, kteří můj příspěvek nepochopili. Pro ostatní je pak určen pouze poslední odstavec.
Nejprve se vrátím o krok zpět (ne nemyslím funkci Wordu) a popíšu, co mě k výše uvedené úvaze vedlo. Procházel jsem tehdy různé účty na Twitteru a kromě jiného jsem zaznamenal zvýšené použití slov geek girl hned na několika místech:
- Bio (profilová informace o maximálně 160 znacích) uživatelek Twitteru.
- Dáma sebe sama takto nazývala ve svých příspěvcích.
- Některá z dam tak nazývala jinou osobu stejného pohlaví (a to bez ohledu na libost či nelibost příjemkyně tohoto titulu – pěkně to popsala @copywriterka v komentáři k článku Petra Koubského).
Veskrze však šlo o mladé slečny. Bohužel z toho, jak psaly, bylo patrné, že geek girl je osoba ženského pohlaví, která si o sobě myslí, že je pěkná (a třeba i je), umí najít wi-fi signál na jako fakt zajímavých místech (např. kavárna), dobře ovládá svůj mobilní telefon (povětšinou iPhone) a leckdy má na Foursquare záznamy, ve kterém butiku se zrovna nachází. V životě již instalovala nějakou aplikaci (což dnes umí každá trochu hladová slepice – stačí kolem Enteru nasypat trochu zrní a ona pak odklepává tlačítko Next). Důležité ovšem je, že tato slečna si je vědoma svých „kvalit“ a dává to ostentativně najevo.
Poslední věta uvedené definice je nejdůležitější. Je totiž lidskou přirozeností někam patřit. Každý člověk si tak kolem sebe buduje vztahy, které pak opečovává a na kterých si zakládá. A právě množina těchto vztahů o člověku může hodně povědět.
Další typickou vlastností lidské rasy je něčím se pochlubit, ukázat, čeho bylo dosaženo. Pokud však není čím se chlubit (ať již proto, že tyto vztahy jsou průměrné nebo neexistují), je třeba improvizovat. Je nutné vymezit se a z průměrnosti, nerozumnosti nebo čistě z ješitnosti vytvořit přednost (tedy z prdu kuličku). A zrovna zde některé slečny hledají nějakou skupinu, ve které by se rády realisovaly, až narazí na geekyně a stanou se jimi bez ohledu na cokoliv jiného. Je to stejné, jako by se např. typický středoevropan chtěl stát černochem a jediné, co umí, jsou tři základní slova černošského slangu.
Odpovězte si tedy sami: je ona věta, nevytržená z kontextu, šovinistická či (nedej geek girl) sexistická? Já o tom pochybuji. Neříká nic o ženách obecně.
Co se samotného článku týče, připadne mi hodně špatný. Míchá se tam více stylů (ne, opět nejde o rozbalovací roletku ve Wordíku, kde si lze vybrat fakt hezký Nadpis 1), není jasně vidět, co chtěla autorka vlastně říct, a pointa je nijaká. Navíc je zbytečné dlouhý a nudí. Nechci se jím více zabývat.
Na závěr posílám poděkování všem, kdo můj původní povzdech pochopili a případně se jej snažili vysvětlit, a pak tviterkyním schopných zaujmout svým intelektem nežli geek tvíty. Je vás naštěstí dost.
Bože můj, ten příběh nevezme konec. Za prvé, to s tím žebrem a tak dále jsi formuloval tak, že si to přímo říká o takové použití, k němuž v článku došlo. (Takže je fuk, jak jsi to myslel. Počítá se jen to, jak to působí. O vytržení z kontextu nelze hovořit, Twitter žádný kontext netvoří. Cokoli tam řekneme, může kdokoli použít jakkoli, i když se dá diskutovat o tom, jak moc je to etické.) Za druhé, když řekneš o článku, že je plytký, zkus to prosím zdůvodnit a vysvětlit. Mně se četl velmi dobře, docela jsem autorce záviděl, že bych takhle taky chtěl umět psát. Přirovnal bych to opravdu ke Gladwellovi – třeba se ti taky nelíbí, ale je to podobný styl a podobná kvalita. My v ČR nejsme zvyklí, že se o těžkých tématech píše lehkým perem a podvědomě se proti tomu ježíme. Fakt by mě zajímalo, co konkrétně se na tom komu nelíbí.
Ad 1) Já Twitter za kontextový považuji, ale to můžeme nechat na jinou debatu. Co se týče použití citace, v němž vidíš možný problém, tak to nepovažuji za nic neetického. Autorka jasně řekla, že jde o citát a také ho tak použila. Navíc Twitter neberu jako poloveřejné médium, ale naprosto veřejné. Každý si může přečíst naše tvíty, aniž by tu měl účet (a my je skryli).
Ad plytkost: Článek nikde nejde do hloubky. Popisuje několik problematik, aniž by alespoň jednu rozvedl do větších podrobností. Celé to jen poukazuje na některé aspekty chování společnosti k holkám, které mají technické nadání. Jenže co si má čtenář z toho článku odnést? Já v tom viděl snahu postesknout si nad tím, jaké jsou geekině chudinky a že se musí scházet někde v kavárně (jasně, teď trochu přeháním). A to vše beze snahy cokoliv řešit, tj. přejít k činu.