McEwanův Nevinný

Obálka knihyJméno Ian McEwan jsem již párkrát zaslechl, ale protože dávám přednost irským autorům před těmi ostrovními, nechával jsem jej bez povšimnutí. Až náhoda způsobila, že chtěv si pořídit nějaké mapy, zakoupil jsem i čerstvě vydaný překlad románu Nevinný (The Innocent, orig. 1989).

Asi nejvíc mě na knize lákal popis poválečného Berlína ještě před postavením proslavené zdi. To ostatní, tedy vyhloubení tunelu do sovětské okupační zóny kvůli odposlouchávání telefonních hovorů a šifrovaných zpráv, tomu dávalo špionážní nádech. Hlavní postavy románu jsem pak bral pouze jako vypravěče příběhu na pozadí. Ale nakonec to bylo celé jinak.

Hlavní linie vyprávění je založená na mladém Leonardu, který jakožto britský technik přijíždí pomáhat s odposlechy. V Berlíně se seznámí s půvabnou Marií, do které se zamiluje. Ta jeho city opětuje a tak nebrání nic tomu, aby spolu žili šťastně až do smrti. Ne, kecám. Nejde o žádnou červenou knihovnu. Jejich vztah dostává pár trhlin, které se zkraje zacelí (i když…). Tedy až na tu poslední, která se jejich pak jejich životy vleče bez možnosti vrátit se zpět.

Upozornění: následující dva odstavce sice nevyzrazuje rozuzlení knihy, ale obecně poodkrývají události, které se stanou. Můžete tedy být na ně připraveni a při čtení čekat, kdy se stanou a co jsou vlastně zač. Mohlo by vám to ale zkazit pocity ze čtení.

Mariina zpověď, kterou Leonardovi po letech nabízí, ukazuje, jak moc oba ztratili. Hlavně Leonard, který byl jejich vztahem značně zmítán. Místy se zdá, že Marie byla vypočítavá mrcha/blbá kráva (nehodící se škrtněte). Ale není to tak černobílé. V každém případě je v jejích slovech něco, co mi zabraňuje jí věřit. A je to něco, co prohlubuje depresi z promarněných životů, které mohly (ale nemusely) být prožity úplně jinak.

Název románu má v češtině tu výhodu, že odpovídá hned třem významům. Leonard je panic (Innocent). Je to také životem nezkušený, naivní mladík (a vlastně to, jak to nakonec skončí, je především vinou jeho nevyzrálosti). V závěru knihy si pak sám Leonard pohrává s významem nevinný ve smyslu “not guilty”.

Pokud se vrátím k hlavnímu důvodu, proč jsem knihu začal číst, tak vězte, že se o životě v Berlíně padesátých let minulého století dozvíte mnoho drobných střípků. Čekal bych sice více, ale i to, co autor nabízí, napomáhá udělat si vlastní obrázek. Co se tajné operace týče, beru ji jen jako pomocný prvek, který určoval důvod pobytu Leonarda v Berlíně. Nečekejte, že byste se dozvěděli něco ze zákulisí CIA nebo SIS (MI6). Už třeba popis, jak Leonard získává prověrky na vyšší stupeň bezpečnosti, je směšný.

S hodnocením mám problém. Kniha v první půlce byla místy až zbytečně rozvláčná, ale to, co Ian McEwan provedl na konci, to na mě silně zapůsobilo. Po dočtení jsem si říkal, že je to skvělá kniha, ale asi se k ní již nebudu chtít vrátit. Teď už vím, budu. Dávám devět bodů z deseti.

Ian McEwan: Nevinný. Odeon, 2010 (orig. 1989), 278 stran, Překlad: Ladislav Šenkyřík, ISBN: 978-80-207-1330-8

Další články, které vás mohou zaujmout:

FacebookGoogle+TwitterPrintEmailKindle ItPocketDalší sdílení

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *