Mravoličný nápis

Nedávno jsem po telefonu četl jednu z povídek Jamese Joyce Dubliňané v novém překladu Kateřiny Hilské, ve kterém je použito slovo mravoličný. Chvíli jsme dumali, co by to mohlo znamenat, ale nakonec jsme se rozhodli pokračovat s tím, že se na to podívám později. Zde nyní předkládám, co jsem zjistil.

Slovo mravoličný bylo použito ve spojení: mravoličné nápisy na stěnách. V originále Joyce píše: tracts on the walls. První, a dlouhou dobu jediný překlad Dubliňanů Aloyse Skoumala uvádí nástěnné traktáty, což mě ale nijak neuspokojilo. Traktát je sice, jak uvádí slovník cizích slov, „dlouhé učené pojednání; nudný a rozvláčný spis nebo projev“, ale anglické slovo tract lze podle slovníku Lingea Lexicon přeložit i jako náboženské pojednání. A přesně to vidím v onom mravoličném nápisu, neboť v překladu K. Hilské se sice mluví o šéfové, která je měla vyvěšené, ale v originále použité slovo matrone Skoumal překládá jako Představená (předpokládám, že matka představená). No a jsme doma.

Pokud chce o Dubliňanech vědět více, pak můžete sem:

PS.: A čtení po telefonu doporučuji těm, kteří se chtějí zlepšit v přednesu. Musíte zpomalit a řádně vyslovovat, jinak není dobře rozumět.

FacebookGoogle+TwitterPrintEmailKindle ItPocketDalší sdílení

Novináři češtině holt neholdují #cestinavkrizi

Tento týden se v médiích obzvláště urodilo. Tedy ne, že by se zvýšila kvalita novinářské práce, to si žádné noviny rozhodně nedovolí, ale k disposici nám autoři dali dostatek důkazů, že čeština je něco, co se již nenosí.

Vezměme si třeba pondělní Hospodářky. Chyba přímo v titulku. Na rozdíl od pravidel českého pravopisu si korektor či autor myslí, že se správně píše narozdíl. Hlavně, že hrdě používají anglický název rubriky.

Další skvost, tentokrát mnohem hrubšího zrna (a opět v titulku), poskytly Lidovky. Copak to asi je taková vil a v čem je tajemná?

Další plátek, který se honosí jazykovou korekturou, je náš vesnický věstník. Je nutno přiznat, že počet chyb se za poslední období výrazně snížil, přesto lze na nějakou narazit i bez pozorného čtení (ve schránce nalezeno tento týden).

Chyba, kterou jsem uváděl, je bohužel stále častější. Ostuda je to o to větší, pokud ji udělá učitel. A co teprve ředitel. Např. ve své stati ji ji učinil ředitel soukromého a údajně prestižního gymnasia v Praze.

Co říci závěrem? Asy jen, že lépěji už bilo.