Vymyslím si nesmysl
A jak pavouk
Jím tě celou ovinu.
Žít svůj život žalostněji,
ku prospěchu vlastní bídy,
zhynout tiše vedle cesty,
dosud však všem čímsi býti.
V malé obci Chýně,
zachovalá tchýně,
zamilovaně v kuchyni,
na zeťáka při chuti,
koukala dost chlípně.
Do flašky civíc,
husa se divíc,
dává hlavu na stranu,
co se jí to stalo,
když ospalo bylo,
že visí z lana za nohu.
V Irsku babka z Litvy,
až do vlastní pitvy,
pletla si corny,
se slovíčkem horny,
čímž mnohé noci s dědkem byly bitvy.
Pravidelně pravilo pravidlo,
že popustilo stavidlo,
svých vášní lehkovážných,
kolem přísných věží strážních,
a teď po něm nic nezbylo.
Míval mýval milou mývalici,
ta mu vždycky dala přes palici,
když k večeři neumyt přišel,
a navíc k tomu ještě slyšel,
že má z piva motolici.