Školné školství škodí

Jednou z poskytovaných „výhod“ ve zdravě fungující firmě je udržování klíčových lidí konkurenceschopnými a tedy vzdělávat je. Firma je posílá na vhodná (sic!) školení či semináře, které jim zaplatí a to včetně cestovného, ubytování a stravného. Navíc v pracovní době.

Vložení slova výhoda do uvozovek je zcela namístě. Ono ve skutečnosti nejde o žádnou výhodu, ale nutnou investici dané firmy do své vlastní údržby a do svého zdokonalování se. Proškolený zaměstnanec pak má za úkol nabyté znalosti používat pro efektivnější generování příjmů svého chlebodárce. Investice se tím zhodnocuje rychlostí danou mnoha různými faktory.

Stát má fungovat stejně. Má mít kvalitní vystudované lidi, protože tito přinášejí (nepřímo v podobě daní) peníze zpět do státní poklady. Čím kvalitnější člověk, tím vyšší mzda a tedy vyšší daně z příjmu, větší spotřeba a tedy vyšší spotřební daně…

Problémem je, že český stát noří pomocí ministrů školství do stále větších sraček. A dalším závažím pro lepší a rychlejší ponor je umožnit školám vybírat daň ze studia (tzv. školné). Jenže copak rozumná firma nechává vzdělávat 50 či více procent svých zaměstnanců či je dokonce nutí si školení platit? Nesmysl. Firma potřebuje nejen špičkové odborníky, ale také řekněme nahraditelnější zaměstnance. A stejně tak stát. Na některé profese není nutné mít doktorát.

Pokud školství zavedeme a budeme je uplatňovat, dojde postupně k úbytku příjmů do státní kasy. Vezměme si modelový příklad. Mladý člověk chce studovat. Dostane se na VŠ bez přijímaček, protože vstupenkou bude zaplacené školné. Na to si bude moct půjčit. Za pět let dostuduje, udělá státnice a kromě tubusu s glejtem za sebou potáhne desetitisícový až stotisícový dluh.

Bude-li mít štěstí, najde práci. Ze svého platu by měl splácet dluh. A nejen ten. Stát ho neustále přesvědčuje, že si musí i šetřit na stáří. Z průměrného platu vysokoškoláka na další nutné výdaje, jako je např. jídlo, moc nezbude.

Během studia či v nové práci, jak už to tak bývá, se zamiloval a se svou milou se teď konečně vezmou. Mladí chtějí bydlet ve svém, resp. sami. To bude chtít další úvěr. Mají na něj? Jeden dluh splácí (či dva, studovali-li vysokoškolně oba), ale pokud zruší důchodové připojištění, tak by na to měli. Nějak to v tom důchodu bude, takže konec šetření na důchod a hurá koupit byt či domek.

Nebude trvat dlouho, narodí se jim potomek. Ten místo porodného dostane na radnici pamětní knihu plnou ňuňu obrázků a paní matka unavený karafiát a žvásty o tom, jak je to krásné, ale i zodpovědné mít v rodině dítě. Jeden příjem na pár let vypadne. Přesto rodiče musí platit dva úvěry, pokud to vůbec zvládají, a do toho jim házejí klacky pod nohy měnící se vlády a neměnící se vedení místních institucí.

Můžeme pokračovat v různě černých scénářích. Ale ono by to šlo i jinak. Školství reformu opravdu potřebuje. Jenže ta musí být vypracována s jasným cílem: mít maximální zisk z toho, že jsem nechal někoho kvalitně vystudovat. Jenže to bychom museli mít ve vedení nejen ministerstva, ale i jednotlivých škol všech stupňů lidi, kteří na to mají chuť, schopnosti a možnost. A to nemáme.

FacebookGoogle+TwitterPrintEmailKindle ItPocketDalší sdílení

6 thoughts on “Školné školství škodí

  1. Ačkoliv problematiku školného moc nesleduji a nemám tak všechny k informace k tvorbě jasného stanoviska, tak jen 2 poznámky.

    Prvně, tak nějak se mi příčí, že o zavádění školného rozhodují tací, kteří vystudovali zadarmo.

    Druhak, tvoje teorie s daněmi by fungovala pouze v případě, že by dostudovaný vysokoškolák zůstal pracovat v ČR nebo zůstal alespoň daňovým rezidentem. Jak potom “postihnout” ty, kteří by chtěli/odjeli pracovat do zahraničí hned po škole a platili daně mimo ČR?

  2. Co se placení daní v ČR týče, postihl bych to podobně jako v případě firem. Pokud školení přesáhne (snad i zákonem) danou částku, pak firma může se zaměstnancem udělat smlouvu, že pro ni bude pracovat např. další dva roky, jinak se zaměstnanec vyplatí částkou odpovídající ceně školení.

  3. pánové, to ale nemyslíte vážně, že by se student zavazoval státu, že bude odvádět daně jen a jen jemu, pokud chce studovat zadarmo, že? notabene státu, který daně a) neumí vybírat a b) s nimi zachází dost svévolně a platí z nich zbytnosti, jako akce ProMoPro. nějak mi totiž něco připomíná:) historii asi. proč by měl vůbec stát postihovat někoho, kdo se rozhodne odejít do zahraničí? co když tam nasbírá cenné informace a zkušenosti, které u nás nezíská (pravděpodobné)? co když se pak vrátí a předá je dalším (méně pravděpodobné, ale to už je otázka motivace)? bude pak stát chtít peníze i například od slovenských studentů, kteří u nás stále studují zadarmo? (jistě, můžeme namítnout, že řada z nich tu pak zůstává, ale není to pravidlo).
    jinak je dobře, že se k téhle věci konečně začínají vyjadřovat i ti, kdo ještě nemají děti ve věku, který se blíží věku budoucích studentů – možná že mohli popřemýšlet už před minulými volbami (což nemyslím osobně, ale napadá mě z mého okolí hned několik lidí, kteří se dnes diví, jako by nečetli volební programy a neměli nějaké životní zkušenosti).
    vůbec nejzajímavější je a bude situace studentů, kteří mají jen jednoho rodiče, nebo jen jednoho zaměstnaného rodiče (nezaměstnanost poroste), sirotci nebo studenti s jakýmkoli postižením. jejich sociální situace je na hraně už dnes, co se asi stane, když se budou nedejbože dobře učit a chtít studovat?

  4. S tím závazkem státu to myslím naprosto vážně. Není to závazek na celý život, ale forma, kterou zmínil Slávek. Zavázat se na x let (např. 5, ale to je samozřejmě na analýzu a výpočty) a pokud by to chtěl absolvent obejít, musel by se vyplatit. Pro mě naprosto férový přístup.

    Tím by se vyřešila i ta záležitost sociálně slabých, s jedním rodičem, atd. Škola by prostě zůstala zdarma ovšem s časově omezeným budoucím závazkem.

  5. Nemusí se nutně zavazovat státu, máme tu EU, přeci nezůstaneme izolováni a společnými silami můžeme připravit krásnou evropskou školní reformu.

    To, co ty popisuješ, jsou problémy, které by se musely řešit (včetně např. toho, že absolvent nesežene práci). Ale to hlavní, na co poukazuješ, je propojenost všeho se vším. Ano, stát neumí vybírat daně, neumí hospodařit atd. atd. Zdokonalením jednoho prvku státního systému se v rámci zákona zachování byrokracie jiný zhorší.

    Volbama nic rozumného nezměníš. Přemýšlející člověk volí tu stranu, které je mu názorovně nejblíže. Ale pokud by měl volit toho, kdo splňuje jeho představy na 100 %, tak k volbám nemusí chodit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *