Larssoniáda pokračuje. Po Miléniu je tu další, různými fámami opředený autor(ská dvojice) Lars Kepler, který pokračuje ve sněhových šlépějích Stiega. A s tím je vhodné k této detektivce přistupovat.
Na prvních třiceti stranách se seznámíte s asi 40 postavami, pak se to rozjede a na konci samozřejmě vše dobře dopadne. Oproti Larssonovi však není tempo tak zběsilé. Jinými slovy jde o lehce nadprůměrný příběh, který je objektivně možná horší než ten od Stiega, přesto si mi líbil víc. Přičítám to tomu, že hlavní postavou není novinář.
Ze švédských reálií se toho také moc nedozvíte a co mě určitě vadilo, byly zásadní a faktické chyby – to, že vypnutý telefon lze vystopovat, je nesmysl. To, že dohledat, odkud se volalo, trvá několik dní, je další nesmysl. A ukládání všech hovorů? probůh a kam? Díky tomu pak byla silně nahlodaná (resp. naprosto zničena) má důvěra ve vysvětlování věci z lékařské a psychologické oblasti.
Kniha jako jedno- až dvoudenní (tedy, dle toho, jak rychle čtete) odreagování není špatná. Více však od ní nečekejte.
Hodnocení: 50 %
Lars Kepler: Hypnotyzér, Host Brno, 2010 (orig. 2009), 544 stran, ISBN: 978-80-7294-399-9
