Adresát: Kancelářská sponka; Microsoft Office 97, česká verze; Microsoft. K doručení: nejlépe každý den.
Ahoj Sponko,
pravděpodobně jsi překvapená, že Ti píšu. Je to divné, protože dopisy na této stránce byly vždy určeny nějakým lidem, tedy živým bytostem. Ale nenech se mýlit. Už to, že čteš tento dopis, znamená, že Ti rodiče-programátoři vdechli život a dali nějakou inteligenci. Bohužel, inteligence, kterou oplýváš, nevychází z genového základu Tvých rodičů. Sice se jedná o nějakou posloupnost podobně jako u člověka, ale ve skutečnosti nemá s posloupností v lidských genech pranic společného. Navíc je přesně taková, aby prostředí, ve kterém se nacházíš – tedy Windows, pochopilo, co s Tebou dělat.
Právě proto, že je Tvá inteligence zabudovaná v binárním kódu a je předurčená zdrojovým textem, nelze v podstatě o inteligenci mluvit. Tvoje činnost je daná nějakým deterministickým automatem a podle toho, co dělám, mi nabídneš nějaké možnosti. Protože však stavů v Tvém automatu je pramálo, odhaduješ většinou špatne. A pokud přeci jenom využiji Tvých služeb, je to k uzoufání, neboť v případě odmítnutí Tvé rady narazím a dá docela práci udělat to, co chci.
Tvé tipy dne jsou kapitola sama pro sebe. Office 97, který jsem nucen občas použít, je určen pro profesionální práci, a tak očekávám, že tipy, které mi nabídneš, budou seriózní. Uznej sama, že říct větu „Při práci s nůžkami se můžete zranit.“ Tě ponižuje na aplikaci pro malé děti a o serióznosti se v takovém případě nedá mluvit. Nejspíš usuzuješ, že s aplikacemi Office pracují pouze ženy. Jinak si totiž neumím vyložit trapnou větu o kostkované košili, proužkovaných kalhotách a návaznosti na módu. Také bych Ti rád vyvrátil informaci, že pracuji-li, jak nejlépe umím, tak se výsledek dostaví. Otázkou zůstává, jak kvalitní tento výsledek bude. Je to možná pravda ve světě teorie, ale bohužel, alespoň u nás v republice, to vypadá trochu jinak. Jenže tohle bys měla vědět, pokud umíš česky. Při studiu cizích jazyků je snad samozřejmostí seznámit se se zvyklostmi a reáliemi dané země. Nechci Ti do toho moc povídat, je to Tvoje práce, ale nechtěla by sis tyhle rady nechat do jiných aplikací?
Víš, nechci Ti kazit radost, ale neznám žádného uživatele, který by Tě měl v oblibě. Každý na Tebe nadává a spílá Ti. Pouze jeden autor jisté knihy tvrdí, že má v oblibě Tvoji kolegyni kočku Micku (ale nevěřím mu). Přiznám se, že jsem dosud nenašel dost odvahy, abych prozkoumal, v čem je lepší, nebo nedejbože horší. Odvahu jsem nenašel ze dvou důvodů: jednak Tebe ani tvé přátelé nepotřebuji. Jsi pro mě zbytečný kus kódu, který je strašně namyšlený. Když Tě náhodou vidím, tak ihned šahám po myši a použiji uzavírací tlačítko. Místo toho, abys ihned decentně zmizela z obrazovky a nedráždila mě, tak na mě ještě mrkneš, jako bys mi říkala: „To jsem skvělá, viď? Takhle dokonale by ti nikdo jiný neporadil. A já jsem to zvládla. Až budeš zase chtít, pomůžu ti.“ To je přesně ta Tvoje namyšlenost. Nejenom – jak jsme již psal – Tě nepotřebuji, ale Tvé rady mě neuspokojují. Což je ten druhý důvod, proč Tě nepoužívám.
Pokud ses nenaštvala a dočetla až sem, tak Ti gratuluji. Asi to s Tvou namyšleností nebude tak vážné. Proto bych Tě prosil, abys Tvým dalším potomkům, kteří teprve přijdou do světa Windows (a doufám, že jenom tam), vyřídila, že prostě neexistuje žádný způsob, jak dokázat odhadnout myšlení uživatele. Pokud uživatel provede posloupnost několika operací, nikdy to neznamená, že ta, co bude následovat, je přesně ta, kterou mu chceš navrhnout. Stejně tak pokud se uživatel o něco snaží, nemusí se snažit o to, co si myslíš. Nechci se nad Tebou povyšovat, ale lidský mozek a jeho činnost je nesimulovatelná prostředky, kterými disponuješ. Chceš-li to říct po Tvém, pak uživatel je stroj silně nedeterministický. Proto raději zůstaň skrytá na instalačním médiu a nenič nervy nám uživatelům.
Děkuji Ti
Psáno pro Softwarové noviny
